První začátky sportovního potápění začaly ve Velešíně v roce 1964. Potápěči byli sdruženi pod brannou organizací Svazarm. Začátky byli poznamenány snahou získání dostupné literatury a možnosti sehnat či vyrobit základní pomůcky pro potápění tj. ploutve, masku, šnorchl, a
tlakové lahve s automatikou. U zrodu potápěčského klubu byl František Lachout, Jan Lust a Zdeněk Ryneš. Postupem času začali přicházet další zájemci o potápěčský sport. Abychom od Svazarmu dostaly potřebný potápěčský materiál, byli jsme nuceni pracovat s dětmi. Pořádaly se závody v ploutvovém a rychlostním potápění v bazénu v Českých Budějovicích. Instruktorem mladých potápěčů byl Richard Rešetka. Pod jeho vedením se mladí potápěči stali mistry ČSSR v ploutvovém plavání a vyhráli jsme kompresor pro plnění potápěčských lahví. Tento kompresor jsme ale nikdy nedostali, vzal si ho prostě někdo jiný. Byly jsme nuceny poslat na školení rozhodčích Richarda Rešetku a Jana Lusta. Tito se stali rozhodčím II. třídy. Práce s dětmi a několik akcí při práci pod vodou vynesli klubu tři sady potápěčských souprav PL 40 se kterými už bylo možno solidně se potápět. V této době se do klubu
přihlásili další členové. V první řadě to byl Stanislav Skůpa který dosáhl kvalifikačního stupně "bronzový odznak". Z dalších přihlášených v těchto začátcích to byl Josef Šedivý, Stanislav Pouzar, Jana Pouzarová, Pavel Lust a Zdeněk Žlunka. Získali jsme jisté finanční prostředky od Jihostroje Velešín, kde jsme prováděli práce pod vodou. V té době se do klubu přihlásili další členové Jaroslav Švarc a Jan Kmoch. To bylo v roce 1980 a potápěči, kteří byli pod Svazarmem a nesli jméno sportovní potápěči Jihostroj Velešín se přejmenovali na sportovní potápěči Kalmar Velešín a toto jméno nesou dosud. Od tohoto roku se začaly podnikat potápěčské zájezdy k moři. Ze začátku to bylo do Bulharska, a když to vyšlo do Jugoslávie. Od roku 1990 po otevření hranice opouštíme Bulharsko a pravidelně navštěvujeme Jugoslávii, Itálii a Korsiku.
|
tlakové lahve s automatikou. U zrodu potápěčského klubu byl František Lachout, Jan Lust a Zdeněk Ryneš. Postupem času začali přicházet další zájemci o potápěčský sport. Abychom od Svazarmu dostaly potřebný potápěčský materiál, byli jsme nuceni pracovat s dětmi. Pořádaly se závody v ploutvovém a rychlostním potápění v bazénu v Českých Budějovicích. Instruktorem mladých potápěčů byl Richard Rešetka. Pod jeho vedením se mladí potápěči stali mistry ČSSR v ploutvovém plavání a vyhráli jsme kompresor pro plnění potápěčských lahví. Tento kompresor jsme ale nikdy nedostali, vzal si ho prostě někdo jiný. Byly jsme nuceny poslat na školení rozhodčích Richarda Rešetku a Jana Lusta. Tito se stali rozhodčím II. třídy. Práce s dětmi a několik akcí při práci pod vodou vynesli klubu tři sady potápěčských souprav PL 40 se kterými už bylo možno solidně se potápět. V této době se do klubu
přihlásili další členové. V první řadě to byl Stanislav Skůpa který dosáhl kvalifikačního stupně "bronzový odznak". Z dalších přihlášených v těchto začátcích to byl Josef Šedivý, Stanislav Pouzar, Jana Pouzarová, Pavel Lust a Zdeněk Žlunka. Získali jsme jisté finanční prostředky od Jihostroje Velešín, kde jsme prováděli práce pod vodou. V té době se do klubu přihlásili další členové Jaroslav Švarc a Jan Kmoch. To bylo v roce 1980 a potápěči, kteří byli pod Svazarmem a nesli jméno sportovní potápěči Jihostroj Velešín se přejmenovali na sportovní potápěči Kalmar Velešín a toto jméno nesou dosud. Od tohoto roku se začaly podnikat potápěčské zájezdy k moři. Ze začátku to bylo do Bulharska, a když to vyšlo do Jugoslávie. Od roku 1990 po otevření hranice opouštíme Bulharsko a pravidelně navštěvujeme Jugoslávii, Itálii a Korsiku.
